Výlet do Mikulova

Úterý 27.6.2023 se stalo pro naši školu termínem školních výletů. Téměř všichni třídní učitelé se jako by synchronizovali a rozhodli se právě v tento den podniknout se svými žáky něco mimořádného. Nejlepší tečkou za uplynulým školním rokem je podniknout něco společně v kolektivu, strávit spolu ještě naposledy před prázdninami příjemné chvilky, zažít třeba malé dobrodružství a dopřát si trošičku poznávání a turistiky. Pro letošní rok jsme spojili třídy ZŠS V a ZŠ I a vytvořili dobrou a odhodlanou turistickou skupinu. Tentokrát jsme opravdu nezůstali při zemi a vytyčili jsme si nikterak malý cíl našeho poznávacího putování. Rozhodli jsme se, že zdoláme Svatý kopeček u Mikulova. Kdo někdy toto poutní místo navštívil, dá nám jistě za pravdu, že i člověk fyzicky zdatný se při výstupu na tento vrchol lehce zadýchá. Čekala nás tedy opravdu fuška, ale nechybělo nám nadšení a zápal pro společnou věc.

Do Mikulova jsme se vydali v časných ranních hodinách vláčkem z Břeclavi. Po cestě jsme z vláčku zamávali Státnímu zámku Valtice, který jsme navštívili společně vloni. Do Mikulova jsme dorazili přesně podle plánu a bez jakýchkoliv prostojů jsme se ihned vydali na ten vápencový vrcholek. Počasí nám přálo, čehož jsme se snažili maximálně využít. Již cesta z nádraží se hezky svažuje, takže jsme dávali pravidelné zastávky na lehké občerstvení a dodržovali pitný režim. Při výstupu na vrchol jsme se kochali krásnými výhledy na okolní krajinu. Za necelé 2 hodiny od příjezdu jsme dosáhli našeho vysněného cíle. Byli jsme opravdu na Svatém kopečku. Toto poutní místo má své kouzlo. I přes únavu jsme si ale užívali tu krásu kolem. Na vrcholku jsme se vyfotili, abychom tuto chvíli zvěčnili navždy. Troufnu si tvrdit, že pro některé naše školáky se jednalo nejen o velký fyzický výkon, ale i o kulturní zážitek, který se možná nebude v budoucnu opakovat. Po svačině se zaprášilo, doplnili jsme tekutiny a vydali se zpět. Cesta dolů je sice nebezpečnější, ale zase o dost snazší, takže coby dup jsme se ocitli v Mikulově na náměstí a naším druhým cílem byla točená zmrzlina. Nutno podotknout, že zasloužená. Všichni si tuto sladkou odměnu užili a vychutnali. Do Břeclavi jsme se vrátili opět vláčkem. Naše výprava byla opravdu pomyslnou třešničkou na úspěšném zakončení školního roku. Domů jsme se vrátili plní zážitků, nezranění a potěšeni na srdci. Co víc si přát? Snad v budoucnu překonávat další výzvy, poněvadž zdolávání překážek nás posiluje v životě.

Fotografie z této akce si můžete prohlédnout ve fotogalerii nebo zde.